Co si připomínáme

100 let KSČ

Historie komunistické strany se odvíjela složitými cestami. Strana procházela světlými dějinnými okamžiky a bohužel i těmi špatnými. V dnešní době se připomíná zejména to špatné. Cílem těchto stránek je připomenout u příležitosti výročí založení KSČ to dobré (jak z historie KSČ, tak KSČM), na což se dnes, často účelově, zapomíná. 

Pokud si máme připomenout nějaké výročí, má to smysl jedině tehdy, pokud si popíšeme, v jakých dějinných souvislostech výročí nastalo a co se vlastně stalo. Pojďme si tedy připomenout dějinné souvislosti vzniku KSČ a co se vlastně stalo. Za založení KSČ tradičně považujeme ustavující sjezd 14.-16. května 1921, kterého se právě týká aktuální výročí. Ovšem tento sjezd byl vyvrcholením předchozích dějů, které k němu směřovaly.

Předehra

Předehrou vzniku byl stále se stupňující rozkol v sociálně demokratické straně, která se stále více odkláněla od původní ideologie marxismu. Sociální demokraté v Rakousko-Uhersku (ale i dalších zemích) podpořili 1. světovou válku, zatímco levicové křídlo požadovalo mír. Svůj vliv sehrála i revoluce v Rusku. Právě tam vzniká 25. května 1918 Československá komunistická strana na Rusi. Vzniká z československých vojáků Rudé armády, kteří hodlali hájit výdobytky revoluce. Stranu vedli Julius Volek-Choráz, Alois Muna, Jaroslav Handlíř a František Koza-Permský.

Následky na sebe nenechaly čekat ani v nově vzniklém Československu. Obecní volby v červnu 1919 tehdy ještě jednotná sociální demokracie vyhrála. Následkem toho se stal premiérem Vlastimil Tusar. Řada občanů, pracujících a zejména levé křídlo sociální demokracie očekávalo od jeho vlády mnohem více, než se dělo. 5. a 6. října 1919 tak levé křídlo vydává první samostatné dokumenty. A 7. prosince 1919 se marxistická levice ustavila jako přechodný útvar v sociální demokracii na samostatné konferenci. Tehdy žádá levice odvolání ministrů z vlády a důslednější boj za požadavky pracujících.

V březnu 1920 se k levici již hlásila nadpoloviční většina krajských organizací sociální demokracie v Čechách a na Moravě. Zejména anarchokomunisté v té době zformovali Svaz komunistických skupin.

18. dubna 1920 kandiduje sociální demokracie ještě jednotně v poslaneckých volbách. Ty se na části území (Hlučínsko, Podkarpatská Rus) vůbec nekonají. Strana vítězí, celkově získává 25,65 %. Na českomoravském území získává 33,4 %. Senátní volby následně 25. dubna dopadají ještě o něco lépe, strana získává 28,07 %.

25.-28. září 1920 se konal XIII. sjezd sociálně demokratické strany, který bojkotovala pravice. Většina zvolených delegátů byli totiž delegáti levicového křídla. Pravice se snažila sjezd odložit a odhlasovala si vyloučení "stoupenců komunistického směru". Na sjezdu se jako samostatná strana konstituuje Československá sociálně demokratická strana dělnická-levice, přímá předchůdkyně KSČ. 

Tato strana vedla s pravicovým zbytkem původní strany spory o Lidový dům, sídlo strany. Politické strany v té době totiž neměly právní subjektivitu a nemohly vlastnit majetek. Z toho důvodu bylo sídlo strany formálně vlastněno někým z vedení strany, v dané době Antonínem Němcem. Přestože levice měla v původní straně většinu, ten se nechtěl sídla vzdát. Soudy vydaly rozhodnutí v jeho prospěch. Spory vyvrcholily 9. prosince 1920, kdy 300 policistů obsadilo Lidový dům ve prospěch pravice. Levice proti tomu vyhlásila generální stávku. Ta byla skutečně masovou záležitostí. Práci zastavil milion dělníků. I vzhledem k tomu, že ve volbách volilo sociální demokracii 1,5 milionu voličů, bylo zjevné, že levicové křídlo si získalo většinu podporovatelů strany. Při stávce bylo 3000 stávkujících zatčeno a 13 zastřeleno.

Ještě před samotným vznikem strany proběhl slovenský sjezd v Lubochni 16.-17. ledna 1921, který se přihlásil ke Komunistické internacionále. Na sjezdu vystupuje Ivan Olbracht, do čela této slovenské skupiny se dostávají Marek Čulen a J. Schiffel. Dále na libereckém sjezdu německé levice 12.-15. března vzniká německé oddělení KSČ. Do čela se dostává Karl Kreibich.

Ustavující sjezd

"My vyhlašujeme válku hladu, bídě, nezaměstnanosti, předčasnému umírání."

Bohumír Šmeral

Ustavující sjezd KSČ se pak koná 14.-16. května 1921 v Praze-Karlíně. Svolala jej ještě strana nazývaná Československá sociálně demokratická strana dělnická-levice. 14. května se koná pouze sjezdová předporada. Tu zahajuje předseda výkonného výboru Havlín. Řeší se organizační věci a pozdravy, mj. Josefu Hybešovi a perzekuovaným straníkům.

Havlín zahajuje 15. května i sjezd samotný. Sjezdu předsedá Vaněk, čestným předsedou sjezdu je zvolen Václav Šturc. Vůdčí osobností se stává Bohumír Šmeral, který přes zdravotní obtíže přednáší úvodní referát. Rozebírá v něm politickou situaci a možnost přistoupení ke Komunistické internacionále, kritizuje nacionalismus. Dále mluví Doležal z Brna. Ten navrhuje změnu názvu na Komunistickou stranu Československa a přijmutí 21 podmínek Komunistické internacionály. To je nakonec odhlasováno poměrem 562 pro, 7 proti. Za přesné datum vzniku KSČ tak lze považovat 15. květen 1921. Sjezd také schválil, že se KSČ má v krátké době sloučit s ostatními komunistickými (zpravidla národnostními) skupinami, zejména s německým oddělením KSČ. Uložil stranickým organizacím pracovat na tomto sloučení.

16. května volí výkonný výbor KSČ předsedou Václava Šturce, 1. místopředsedou Bohumíra Šmerala, 2. místopředsedou Václava Bolena.

Dovršení

Vytváření KSČ je pak dokončeno na slučovacím sjezdu 30. října až 2. listopadu, kdy došlo k definitivnímu připojení německého oddělení. Vzniká tak silná strana s 350 000 členy. Sjezd zvolil vedení ve složení: Bohumír Šmeral, Karl Kreibich, Bohumil Jílek, Václav Šturc, Václav Bolen a Marek Čulen. Náhradníkem se stal Antonín Zápotocký, v té době ovšem ve vězení. Takto sjednocená vyrážela KSČ k dalším bojům.

Použité zdroje:

Dějiny československého dělnického hnutí a KSČ v letech 1917-1929, Katedra dějin KSČ, 1979

Devadesátiletá cesta, ISBN 978-80-86844-72-5

Jak vznikala KSČ, Státní pedagogické nakladatelství, 1971

Spravedlivý svět je možný, ISBN 978-80-87528-39-6

Vzpomínky na vznik KSČ, vydání I., Nakladatelství politické literatury v Praze, Praha 1962

Úvodní strana časopisu Svoboda Kladno ze dne 18. 5. 1921 (přetištěno ve Vznik KSČ: sborník dokumentů 1917-1921)

Složení vedoucích orgánů KSČ

Československá komunistická strana na Rusi

Historie ČSSD