Jediný československý kosmonaut

Vladimír Remek

Petra Prokšanová

Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích v typicky československé rodině. V roce 1966, po maturitě na střední škole v Čáslavi, byl přijat do Vyššího leteckého učiliště v Košicích. Zde létal na cvičných letounech L-29 Delfín. Po jeho absolvování v roce 1970 nastoupil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích...

V Československé (později České) armádě prošel od roku 1970 postupně funkcemi od stíhacího pilota až po zástupce velitele letecké divize. Brzy byl vybrán ke studiu na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě, které zahájil v roce 1972. Od prosince 1976 se ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina ve Hvězdném městečku u Moskvy začal připravovat spolu s Oldřichem Pelčákem a ostatními kandidáty z Polska a NDR, a absolvoval roku 1978 výcvik ke kosmickému letu.

V hodnosti kapitána byl Remek nominován do funkce kosmonauta-výzkumníka v posádce kosmické lodi Sojuz 28, která byla první mezinárodní posádkou v rámci programu Interkosmos. Velitelem letu byl sovětský kosmonaut plukovník Alexej Gubarev. Let se uskutečnil od 2. do 10. března 1978. Posádka pracovala na palubě orbitálního komplexu Saljut 6 spolu s jeho základní posádkou. Celková délka letu činila 190 hodin a 18 minut.

Sousoší Remek - Gubarev u vstupu do pražského metra stanice Háje (dříve Kosmonautů)
Sousoší Remek - Gubarev u vstupu do pražského metra stanice Háje (dříve Kosmonautů)

Vladimír Remek se stal občanem třetího státu (po kosmonautech tehdejšího SSSR a astronautech USA), který vzlétl do kosmu jako tehdy celkově 87. kosmonaut světa. Aktuálně se podílí na projektu Expedice Mars - mezinárodní soutěži pro studenty, kteří každoročně usilují již 10 let o prestižní účast na simulovaných letech do vesmíru.

Po návratu působil jako vedoucí pracovník ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích (1978 - 1985). Absolvoval Vojenskou akademii Generálního štábu SSSR v Moskvě (1985 - 1988). V letech 1990 - 1995 byl ředitelem ve Vojenském muzeu letectví a kosmonautiky ve Kbelích. V letech 2002 - 2004 byl obchodním radou a vedoucím obchodně ekonomického úseku Velvyslanectví České republiky v Moskvě. V roce 2004 byl zvolen na kandidátce KSČM poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman jmenoval velvyslancem v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. Ve funkci skončil v lednu 2018 a odešel do důchodu.

Vladimír Remek je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem. Remek tehdy Cernanovi doslova zachránil život. Mimochodem, i Cernan měl české předky - po otci byl slovenského a po matce českého původu. Proto také, když v prosinci 1972 přistál Cernan na Měsíci, měl u sebe malou československou vlajku.

V jednom z rozhovorů na sebe Vladimír Remek prozradil, že už jako kluk zatoužil letět do kosmu. Pak toho bylo dost a dost, co k naplnění klukovské touhy musel zvládnout. K tomu podotknul, že »i štěstí je třeba mít, neboť to sedá na připravené«.

Remkův let byl úspěchem československé vědy

Ovšem nikoli ojedinělým či prvním. Pod vedením Borise Valníčka z Astronomického ústavu Československé akademie věd se podařilo vyrobit detektory rentgenového záření určené k výzkumu Slunce, které byly instalovány na družicích Interkosmos 1 (1969) a Interkosmos 2 (1970). Od roku 1972 se čeští vědci obrátili k výzkumu kosmického záření a své přístroje instalovali na družice Interkosmos 13 (1975) a poté na družice řady Prognoz. Dokonce tomu bylo tak, že do roku 1978 bylo 45 % experimentů na družicích Interkosmos československých.

Družice Magion
Družice Magion

V rámci programu Interkosmos byly nakonec vypouštěny i ryze československé družice Magion, určené ke studiu magnetosféry a ionosféry. První z nich, Magion 1, vzlétla společně s mateřskou družicí Interkosmos 18 v říjnu 1978. Právě tato obrovská tradice kosmického výzkumu byla hlavním důvodem, proč se třetím národem ve vesmíru stali Češi (Jan Stern, Haló noviny 2. 3. 2018).

Vladimír Remek dnes

Čím se v současné epidemické době Remek zabývá? »Užívám si důchodu mimo Prahu a opravdu se nyní snažím dodržovat pravidla sociální distance a vše, co je nutné pro zabránění šíření koronaviru,« řekl naší zpravodajce. Stále projevuje zájem o kosmonautiku, vývoj tohoto oboru v celém světě pečlivě sleduje. Co se týče politického dění, tak to si Remek klade otázku, zdali »je to zdravé«. »Ve jménu zachování duševního zdraví sleduji politiku trochu méně,« uvedl s úsměvem pro Haló noviny.

Remkův let je dodnes největším úspěchem československého kosmického výzkumu. Není ale jeho posledním skvělým činem pro naší vlast. Přehlédnout nelze ani Remkovu zásluhu na tom, že v Praze funguje od září 2012 Galileo, agentura GSA, která spravuje veřejné zájmy v souvislosti s programem evropských navigačních družicových systému GNSS.